Peru - dovolená snů aneb Kulturní krásy v Peru s přeletem nad obrazci Nazca

Máme velkou radost z toho, že můžeme zveřejnit tipy a zkušenosti našich klientů, kteří absolvovali zájezd na přelomu listopadu a prosince 2014 -  Kulturní krásy v Peru s přeletem nad obrazci Nazca

Peru - dovolená snů

V době svého dospívání mě mimo jiné zaujaly knihy Dr. Součka a Ericha von Dänikena, kde se téměř jako o zázracích psalo o památkách na mayskou a inckou kulturu. Vidět je na vlastní oči bylo v době hluboké totality nemožné tak, jako by byly v jiné galaxii.

Když se nám předloni podařilo vidět alespoň část mayských památek, rozhodli jsme se i pro návštěvu Peru.

Po prvním přečtení itineráře mi zatrnulo.

Peru je velká země a projet jenom tu část na jih od Limy znamená denně překonávat obrovské vzdálenosti – většinou autobusem. Nejdelší cesty měly trvat až 10 hodin. Měl jsem představu, že se budeme kodrcat rozhrkanými autobusy, kde Indiáni budou převážet slepice a ovce.

Další pochybnosti ve mně vyvolávala skutečnost, že jsme neměli jednoho průvodce, ale ti si nás měli předávat v každém městě zvlášť.

A ani dvě noci po sobě jsme neměli spát v jednom hotelu!!!

Své pochyby jsem si však nechal pro sebe – nechtěl jsem kazit radost partnerce, pro kterou tato cesta byla jako pro mne splnění životního snu.

A jak to bylo doopravdy?

Vynikající.

Nechci tady popisovat jednotlivé památky – pokud se už někdo rozhodne vidět je, tak už o nich určitě něco ví a dopředu si zjistí více.

Chci jen komentovat systém, který tento životní zážitek prostřednictvím agentury Klikni a cestuj zajišťuje.

ORGANIZACE:

Průvodci si nás opravdu předávali jako štafetu, ale všechno klapalo na 100%.

Nejen, že nás na letišti a na každém autobusovém nádraží čekal člověk s cedulkou s našimi jmény, ale samozřejmě byl zajištěn transfer do hotelu, asistence při ubytování a plán na příští den a transfer na další akci. Jenom je potřeba alespoň minimální znalost angličtiny nebo španělštiny.

UBYTOVÁNÍ:

Hotely byly avizovány jako hotely **, ve skutečnosti měly ale hvězdičky TŘI a úroveň tomu až na jedinou výjimku odpovídala. Vždy ochotný a vstřícný personál, pokoje s vlastním zázemím (sprcha a WC). Samozřejmostí bylo wifi free, často bazének a velmi příjemné prostředí.

PŘEMISŤOVÁNÍ:

Žádné vehikly!!!!

Moderní turistické autobusy, do kterých nástup připomínal nástup do letadla – pas, prohlídka zavazadel i lidí, místenky na jméno s čísly sedadel. Většinou jen z polovičky plné. Na palubách stevardi, občerstvení samozřejmostí. Na ty kratší vzdálenosti (cca 4-5 hodin) jsme měli jakousi economy třídu (v „patře“), ale už tam to bylo naprosto pohodlné. A na tu desetihodinovou cestu jsme dostali místenky do „přízemí“. Když jsme otevřeli dveře, tak jsme otevřeli i hubu. Ani v business class v letadle není takové pohodlí.

A cesta vlakem z Ollantaytambo do Aguas Calientes (cesta pod Machu Picchu) je zážitkem sama o sobě. Opět vozy extra 1. třídy, místenky na jméno, pohodlná sedadla, stevardi a občerstvení, PROSKLENÁ STŘECHA, aby se člověk mohl kochat pohledem na vrcholky hor – prostě báječné.

NĚKOLIK RAD PRO NÁŠE NÁSLEDOVNÍKY:

• Pobyt ve vysokohorských výškách (jsem již „důchodcovského“ věku a skutečně jsem měl trochu obavy) opravdu vyžaduje HODNĚ PÍT, CHODIT POMALU a KONZUMOVAT KOKU v jakékoliv podobě. Nejdostupnější je čaj – v každé recepci je grátis k dispozici termoska s horkou vodou a miska s lístky koky. Jenom pozor na množství – koka bonbony se dají koupit všude. Já jsem jich (preventivně) při cestě do výšky téměř 5.000 m n.m. zkonzumoval celý pytlík a zhulil jsem se, jak zákon káže. Jo a je absolutně zakázáno koku v jakékoliv podobě vyvážet za hranice. V Peru je sice volně k mání, její vývoz je však trestný čin!!!!!

• Telefonování v Peru je pro mne záhadou. Příchozí hovory (trochu drahé)fungují bezvadně (pokud jste v místě, kde je signál), ale pro odchozí je nutné získat nějaké předčíslí a to se nám nepovedlo. Vše jsem řešil přes SMS nebo e-mailovými zprávami. Jak jsem říkal – wifi je téměř všude.

• Stravování je docela cenově dostupné (oběd cca 20,- Sol, tj. asi 140,- Kč), není neobvyklá cena i 40-50,- Sol. Pravda ale je, že koka snižuje chuť k jídlu a často na oběd nebo večeři stačila polévka (10 – 20,- Sol) – talíř plný masa, zeleniny, těstovin a často i celé vejce. V Peru se konzumuje maso z lamy nebo alpaky – chutné, dobře stravitelné a výživné. Kdo chce ochutnat morče, ať to udělá. Moc se sice nenají (masíčka je tam málo, ale je vynikající). Není to však nejlevnější, my jsme platili 45,- Sol.

• Oblečení. V tomto období je na jižní polokouli léto. Přesto jsme počítali s tím, že ve velkých výškách bude chladno. NEBYLO. Měli jsme každý půl kufru teplého oblečení, které jsme nepoužité přivezli zpět. Stačí jen tenká, neprodyšná bunda proti větru, kalhoty, případně pláštěnka. Pravda je, že po ránu a v podvečer je chladno, zima však rozhodně není.

Na závěr bych chtěl říct, že nejsem nekritický obdivovatel všeho exotického, na této dovolené jsem však podstatnou chybu nenašel.

Zdravíme L & J.

Klikněte na přesný itinerář cesty

Mapa cesty

Stejný zájezd a aktuální termíny je možné prostudovat a objednat zde

Další zajímavé  zájezdy do Peru